Blog

Reklamy

01.05.2009 15:46

Úderná hesla, podmanivá hudba, nová a ještě lepší receptura.... V podobně komerčně agitátorském a nadšeném duchu se tvůrčí tým vrhl do díla na krokodýlím večeru tvorby reklam. Opravdu jsme se snažili, ale podmanivou hudbu v potemnělých zákoutích pražských Vinohrad vystřídalo svíravě ponuré podbarvení, úderná hesla nahradily k smrti vyděšené výkřiky a novou recepturu... té se možná dočkáte až na úplném konci.

Máte problémy poznat, co se vlastně stalo, nebo dokonce vtíravý pocit, že někomu bylo ublíženo? Podívejte se na světlejší verzi a uvidíte, že tomu tak není.

Sherlock o5 na severu

21.04.2009 19:00

Sherlock se rád vrací na oblíbená místa, takže se ocitl opět v Norsku. Tentokrát ve vesničce Sandenfjord prozkoumával vybavení dřívějších velrybářů (od těch soch ho ne a ne odtrhnout).

Jitka M.

Sherlock a Marie Terezie

10.04.2009 15:24

Po návštěvě Bologni se náš Sherlock vydal do města čokolády, valčíků, habsburské historie a krásné architektury - do Vídně. Jak jste si již povšimli, světoznámý detektiv má slabost pro velikány z poctivě odlitého kovu - jeho kroky proto směřovaly k osvícené panovnici Marii Terezii. Neb je Marie Terezie především žena, zálibně spočinula kovovým pohledem na Sherlockově plášti, módním to hitu letošní sezony. Její háv, zdobený jen měděnkou a na exponovaných místech přikrášlený holubím trusem, se již dávno okoukal. Panovnice tedy neváhala obohatit šatník a přiřadila se do Homeless fanclubu, z čehož pár konzervativnějších habsburských císařů dostalo ošklivý šok a málem spadlo ze svých podstavců.

Sherlock tedy vytáhl z tlumoku rezervní oděv a vydal se do muzea. Cedule "Pozor, přírodovědné muzeum hlídá nebezpečný slon!" ho neodradila, neb Sherlock je, jak víme, se slony za dobře. Na fotce vidíme, jak se opatrně přibližuje k tomuto krvelačnému chobotnatci.
Nakonec si ve svém žlutém oblečku s přítelem Vostenem prohlédl město. Najdete ho na náměstí před kostelem sv. Štěpána?

 

červenec.....PAŘÍŽ
srpen.........BUDAPEŠŤ
září............ŘÍM

    ........ a pláštěnka stále drží!

Klára

Sherlock v Bologni

04.04.2009 22:15

Zřejmě zklamán rozmary nestálého a deštivého anglického počasí, vydal se Sherlock hledat svůj nový domov až do slunné Itálie. Jak se již pomalu stává jeho dobrým zvykem, svůj nový cíl, "rudé" město Bologna, si nejprve řádně prohlédl z úctyhodné výšky věže Torre Asinelli.

Sherlockova genialita spolu s čerstvým oxfordským diplomem, to už je sama od sebe kombinace, kterou jen máloco překoná. Jaké další rady tedy detektiv hledal u samotného vládce moří Neptuna, o tom se můžeme jen dohadovat. Třeba víc prozradí jeho příští cesta...

Lukáš

Výlet na Kozí hřbety

01.04.2009 10:25

17. února 2007

Sraz byl naplánován na 10:10 na nástupišti metra Kobylisy a všichni dorazili včas. Julie D. měla narozeniny, což značila i růže, kterou si nesla. "Ještěže všichni nejsou tak pozorní, jinak bys musela sebou na výlet vláčet pugét," poznamenala Blanka T. Nástup do autobusu byl také bezproblémový snad až na zhoršenou náladu pana řidiče poté, co tři výletníci zaplatili za jízdenku tísicikorunou a Hanku W., kterou jsme spatřili na zastávce až z jedoucího autobusu. 

Vystoupili jsme v Přemyšlení a sestupnou cestu do Klecánek k Vltavě nám komplikovalo jen bohaté bahnité bláto. Jak jsme se blížili k přívozu, budoucí inženýr ekonomie bakalář Hana S. očividně znervózněla a začala se vyptávat po ceně za vodní přepravní službu. Poté, co jí tato částka byla sdělena, šokována dvoucifernou sumou, která začínala jedničkou, začala tvrdit, že řeku snad raději přeplave. V tom se rozzářily oči prozatím mlčky postávajícího Lukáše Z., který začal vybízet ostatní účastníky, aby na tuto podívanou přispěli a sám zatím mával pětsetikorunou. Hana S., tak polichocena touto nabídkou, zapomněla na své rozhořčení a nastoupila do plavidla spolu s ostatními. Doug H., který měl být naším hostitelem na konci cesty a který se k nám v těchto místech připojil, se do této chvíle zabýval fotografováním nedaleké bruslařské rampy, když však uviděl, že jsou všichni nalodění, dal se do běhu povzbuzován Pavlem K. hlasitým „Run Harder!“ Sedící a čekající Lukáš Z. pátral, kde má člun pohon, a zatímco mu Pavel K. vysvětloval, že přívoz přeci motor nepotřebuje, že ho pohání proud řeky, převozník nastartoval motor Škoda 1203 a za chvíli jsme byli na druhé straně řeky. Tam jsme se zastavili, abychom posvačili a sehráli zápas ve frisbee. Hanka W. okolnostmi zanechaná na zastávce v Kobylisích nám nadeběhla po druhém břehu Vltavy a mohla tedy od tohoto místa ve výletu pokračovat spolu s námi.

 

Hlouček zvědavců soustřeďoval pohled na obsah tajuplné plastikové krabičky, pečlivě zajištěné gumičkami proti náhodnému otevření, kterou vytahoval Tomáš J., uznávaný odborník na výživu. Papírový ubrousek se pomalu rozbaloval a my jsme ji spatřili. Dokonale vyvážený obsah vlákniny, cereálií, vitamínů, stopových prvků, bez umělých sladidel a konzervantů, svačina energeticky pokrývající celý výlet. Všichni užasli nad geniální kombinací plátku celozrného žitného chleba a plátkového sýra a to nejlepší přátelé: žádné máslo! Zamířili jsme do Roztok najít vhodnou občerstvovnu a poobědvat. Jirka Z. se cestou marně snažil ostatní zaujmout připraveným technicko-historickým výkladem o místní chemické továrně, která se v minulosti stala zdrojem efedrinu pro českou domácí výrobu pervitinu. Účastníci se raději věnovali zkoumání plastových kýčů v zahrádkách místních obyvatel.

V Roztokách jsme chodili od jednoho podniku ke druhému, vzájemně srovnávali jejich jednotlivé parametry a nemohli stále žádný vyvolit, jak je ostatně našim dobrým zvykem. Někteří členové proces optimalizace nevydrželi a výlet předčasně ukončili. Mezi prvními manželé Ondra a Eva M. s chabou výmluvou, že jim přijede návštěva. Vzdali jsme se ideje oprimálního podniku, abychom předešli dalším ztrátám, a nehledě na parametry usedli v blízké hospodě. Bohužel jsem zjistili, že nás zatím opustily další dvě výletnice Miriam W. a Hanka W, které patrně usoudily, že bude rychlejší se najíst doma a vrátit se za námi. Po obědě jsme zamířili k Tichému údolí.

Tomáš J. je nejen odborníkem na výživu ale také vášnivým výletníkem. Nemine informační tabuli, aniž by ji nenastudoval, památku, aniž by si ji neprohlédl a přírodní zajímavost, ať už je to tvar kamene nebo výrůstek na stromu, kterou by neobdivoval. Tato a ještě také možná jiná vášeň způsobovala neustále zaostáváni dvojice Tomáš J. a Hanka S. za ostatními. Jirka Z. jim ve strachu o další oslabení skupiny důrazně kladl na srdce, aby se stále drželi modré značky. Po chvíli chůze po bahnité cestě kolem Únětického potoka jsme začali inkriminovanou dvojici postrádat. Situace se vysvětlila telefonátem, ve kterém nás Hanka S. uklidnila, že se nemusíme bát, že se drží zelené značky a za chvíli nás tedy doženou.

Vystoupali jsme na Kozí hřbety, kde jsme si užívali výhledu do krajiny a zapadajícího sluníčka. Julie D. s Dougem. H. nevydrželi v klidu a obluzovali ostatní špinavou šiškou, která jim sloužila jako atrapa mikrofonu při interview mezi účastníky o pocitech z výletu. Příjemně unaveni jsme se přesunuli do Suchdola na návštěvu k Dougovi a Lynn H. Bohaté občerstvení s brownies, směsmi oříšků a lentilek a dalšími dobrotami spolu s příjemným posezením a povídáním bylo pěknou tečkou našeho výletu.

Sherlock v Oxfordu

09.03.2009 18:15

Během svého putování po světě a zatím neúspěšném hledání domova zavítal náš Sherlock i do evropské kolébky vzdělanosti - slavného britského Oxfordu. Kde jinde by osobnost Homelessova génia měla nalézt domov, když ne v lůně přední anglické univerzity? Nadšený Sherlock vstoupil ve svém poněkud upraveném obřadním taláru na slovutnou Christ College a těšil se na dlouhé roky studia.

Jenže Sherlockovu intelektu se na Oxfordu tak dařilo, že ještě než se setmělo, odcházel z univerzity s doktorským diplomem v ruce a obřadním promočním čepcem na hlavě. Do životopisu si tak sice může připsat další akademický úspěch, místo bydliště ale musí nadále nechat nevyplněné...

Noční pochod

28.02.2009 11:08

Obohacena kulturním zážitkem z vánočního koncertu vyráží pětičlenná skupina nadšenců sychravou večerní Prahou vstříc Hlavnímu nádraží. Přesvědčování ostatních o krásách noční krajiny, nemluvě o příznivém vlivu pohybu na lidské zdraví, se míjí účinkem - důvody jsou různé - nevhodná obuv, nevhodné oblečení, nalomené zdraví, noční život velkoměsta... Náš vlak míří do Karlštejna a my dlouhou chvíli během cesty krátíme porovnáváním velikosti svých svačin. Zatímco Jura T. je z domova vybaven jednou houskou s máslem, Jirka Z. se chlubí igelitkami s houskami, ovocem, zeleninou a sladkostmi. Obsah jeho svačiny je následně ostatními prohlášen za veřejný.


Z vlaku vystupujeme krátce po 10 večer - cílem je překvapivě Praha a čeká nás trasa dlouhá asi 30km. Stoupáme kolem hradu a tempo je takové, že někteří se zbavují vrstev oblečení a Jirka Z. úpěnlivě prosí ostatní, aby mu pomohli sníst jeho svačinu. Na pláních nad údolím Berounky nás překvapuje vrstva čerstvého sněhu sahající skoro tak vysoko jako naše boty a na tuto denní čí spíše noční dobu také nebývalé světlo. Po několika rychlých občerstvovacích zastávkách, kdy konzumujeme Jirkovy housky, popíjíme čaj a Lukáš Z. jen stěží dobývá z tuby zmrzlou Jesenku, se proti nám vynořuje ze tmy tmavá postava - podivujeme se, co za podobně rozumného a odhodlaného člověka se prochází v jednu v noci lesem po modré značce... Po chvíli zkoumání v něm poznáváme Lukáše W., který z neznámých důvodů vyrazil na trasu obráceně. Přesvědčujeme ho, že nemusí dojít až do Karlštejna a lepší bude, když bude pokračovat dál s námi. Cestou probíráme témata jako trvanlivost Goretexu, domácí výroba pyrotechniky a otevřenou otázkou večera zůstává, zda je pramen Mattoni schopný pokrýt celkovou spotřebu minerálních vod. Protože svižná chůze je již poněkud jednotvárná, ozvláštňujeme ji překonáním celé řady závor a výstražných značek se symboly výbuchu a vystupujeme z Radotínského údolí na Slivenec skrz kamenolom. Množství sněhu je tu až zarážející a kromě nového sídliště naležato, poskládaného ze zcela pravidelných šedých betonových kostek, je zimní atmosféra dokonalá. Cestu zakončujeme překonáním mostu Inteligence na Branickém nádraží okolo půl páté ráno.

Další fotky najdete zde.

Sherlock ve víru karnevalu

27.02.2009 16:56

"Tento tent, nebo tamten tent?" Sherlock Homeless v doprovodu svého věrného přítele doktora Vostna stále bezúspěšně pátrá po ukradeném plátěném přístřešku. Tentokrát se vydal po stopách, které vedly do města Eindhoven na jihu Nizozemského království, ve kterém právě probíhal tradiční karneval. Mezi účastníky se pohyboval nenápadně díky svému pracovnímu plášti, ve kterém se úspěšně maskoval i mezi farmářskými svatebčany. Kam jeho kroky povedou nyní, zatím nevíme.

Jirka Z.

Palačinkový Krokodýl

23.02.2009 14:14

Krokodýl zas pořádal oblíbenou „žrací párty“: Přicházíte chodbou, kterou se line omamná vůně. Za nekonečnými sloupci ještě horkých palačinek můžete občas zahlédnout Kačku mistrně do vzduchu vyhazující další kousek. Stoly se prohýbají pod bohatým výběrem ingrediencí. Záhy jste Julií něžně usazeni do křesla a přátelsky pobídnuti do jídla. Mari vám talíř ještě rychle dozdobuje právě utrženými jahodami a křehkou snítkou máty........

Tak takhle to úplně nebylo :). Nemáme na mysli to, že u pánve byli jako doma především pánové, či to, že po použití slov „Julie“ a „něžně usadit“ v jedné větě si představivost zažádá o zdravotní dovolenou. Palačinek chtivé osazenstvo si totiž muselo jídlo nejprve vybojovat. A tak týmy (přes mohutný apel všech matek světa: „S jídlem se nehraje!“) začaly s uměleckým zápalem trhat a vykrajovat.

Výsledkem byli tito krásní krokodýlci:

Po prokázání kreativity v oblasti výtvarné přišla na řadu tvorba literární. Báseň s tématem 'Palačinka' uchopil každý tým po svém. Zde se můžete pokochat jedním z publikovatelných opusů:

Pala, pala, palačinka,
Na nohu mi spadla činka.
Placatou ji mám,
Na talíř ji dám.

(autoři: Jura a spol.)

Poslední disciplínou byla zkouška paměti a bystrosti. Za správné odpovědi na snadné či záludné otázky si týmy vysloužily příděly palačinek, ovoce, polev a jiných ingrediencí. Teprve potom nastala ta pravá palačinková hostina. Příznivcům netradičních adrenalinových zážitků hodování obohatila přítomnost speciálního dávkovače šlehačky.
Ano, každý si z tohoto večera něco odnesl: plné břicho, šlehačkový postřik nebo prostě vzpomínky na příjemně strávený čas.

Fotky si můžete prohlédnout zde

Kačka a Klára

Homeless in York

15.02.2009 11:17

 

Sherlock Homeless, mírně unaven svým stálým hledáním domova, zajel se ve své rodné zemi podívat do města York, aby navštívil odtud pochazivšího Robinsona Crusoa. Jeho dům zde však nenašel, zato objevil útulný malý hrádeček, který se mu zdál důstojným, byť zvětralým příbytkem.

Nicméně nájem (4 libry) Sherlocka odradily a jeho pokus zdolat pevnost silou ukončila nesmlouvavá gravitace. Rozčarovaný Sherlock už ani nedokázal vymyslet návaznost k tomu, proč vám zapózoval před York Ministry, druhou největší katedrálou severní Evropy. Číňanky, které jej na pošovní schránce fotily, se ale opravdu pobavily.

Mapa Sherlockových cest už se pěkně zaplňuje, jak jste si jistě všimli. Přesto je ještě spoustu zemí, kam se s námi Sherlock nepodíval. Napravte to - nenajdete lepší doplněk na cesty než žlutý balíček se siluetou campujícího detektiva...

 

 Pavel