2010


 

Vánoční Krokodýl a Noční pochod

17.12. Fotky

 

Ping-Pong

4.12. Stolní tenis už se stal naším tradičním sportem spolu s Frisbee. Chodíme hrát na Julisku do pingpongové herny ČVUT. Kromě volné hry jsme si vyzkoušeli i turnaj, zábavy s rozdělováním týmů je vždycky dost... Unaveni hrou se jdeme společně najíst a napít do blízké restaurace.

 

Game Party

19.11.

 

Žebrák a Točník

28.10. Mapa Profil

 

Výlet na kolech do Voděradských Bučin

11.9. Přestože to tak nevypadalo, sluníčko se to ráno vylouplo z mraků a zahřálo okolí Prahy, možná naposledy před podzimem. Šestice statečných si tedy užila nádherný výlet. Z Hájů jsme se vydali kolem Průhonic a Prahu jsme brzy nechali za zadním blatníkem (někteří z nás blatníky neměli, k tomu se dostaneme). Na jídlo jsme stavěli dvakrát. Poprvé v rozkošné vesnické samoobsluze, ve které lednička chladila více, než mrazák, podruhé v sympatické hospůdce, kde všichni dostali obří porci, jen vedoucí výletu nevěřícně koukal na nakrájené rajče pokapané zeleným pestem za téměř 90 Kč. Přestože jsme ujeli kolem 60 km, nebyli jsme ani po návratu do Prahy nijak zvlášť unavení. Což je dobře, protože bahnitá tečka, která nás postihla u Průhonic, tak nemohla zkazit celkové nadšení z letošních kol. Fotky Mapa Profil

English Camp 2010

18.-25.7. Další týden v Pasekách nad Jizerou, na který budeme dlouho vzpomínat. Snad všechno letos vyšlo: přijelo mnoho nových studentů i rodilých mluvčích, povedly se venkovní hry i workshopy a ani počasí nezlobilo. Pravda, celodenní výlet některé zaskočil, přitom šlo o téměř stejnou trasu, kterou chodíme každý rok, ovšem proti obvyklému směru, takže prudké klesání ze Štěpánky se změnilo v příkrý "hill-of-death" směrem na Štěpánku (pro některé Američany je to stále ta nejživější vzpomínka). Všichni si ale spíše pamatujeme nádherné výsledky společné kreativity, zajímavé scénky, módní policii a kulturní referentku, užitečnou všudypřítomnou anglickou konverzaci, lanové disciplíny, obří lanovku, táborák v dešti a...  A samozřejmě noční psaní vzkazů, ve kterých se těšíme, až se za rok na English Campu zase sejdeme. Děkujeme, byl to krásný týden!

 

Táborák a lakros

25.6. Krokodýl se po dvou letech vrátil na místo činu a obnovil tradici lacrosu. Překvapilo nás však, že všechna dříve vytipovaná místa na sezení i hraní, byla obsazená hloučky cizích lidí. Obratným vyjednáváním se nám podařilo zajistit uvolnění našeho oblíbeného ohniště na osmou hodinu a vítězně jsme se zatím odebrali (pokoušet) hrát Lacros na loučku notně posázenou vzrostlými břízkami. Během hry se naše řady postupně rozrůstaly a dorazily i nové posily anglicky mluvící části EC týmu. Odměnou za čekání nám byl alespoň rozdělaný oheň připravený opéct všeliké speciality z našich napěchovaných tašek.

Frisbee s ovocnou příchutí

18.6. Na Letnou jsme se trousili velmi pozvolna - přesně v duchu krokodýlích akcí. Přišla se na nás podívat i Mary Ann (budoucí posila na English Campu) se svou kamarádkou Holly, tož doufejme, že jsme se jim líbili:). Hra byla dynamická, někdy až moc... Průběh herní přestávky byl zpestřen slibovanou ovocnou nadílkou.  Na závěr jsme se odebrali do naší ozkoušené pizzerie, kde nám opět nezbylo než akci důstojně zakončit, protože zahrádka zavírá furt stejně. 

Výlet do Lužice

12. - 13.6. Skromná účast provázela naší akci. Čtyři odvážné doplnili v Zittau Hani s Tomem a po poradě s nepříznivou předpovědí počasí a schopnostmi účastníků, jsme vyrazili pouze na kolech. Cestě uděloval pravidelný rytmus Juliin, s (východo)německou přesností dodržovaný, zvyk jíst výhradně v intervalu tři hodiny. Pro Josefíky se vžila nová přezdívka "šmíráci", neboť jejich stroje notně ošetřené ortodoxním minerálním olejem neodpustily jediný letmý dotyk svých řetězů, a tak nohy obou zmíněných brzo připomínaly spíše hřídele vytažené z rozvodovky. Poté, co vzal Tom Hanku na záda, nezůstal ušetřen ani jeho bok. Očekávaný déšť dorazil kolem paté, a tak jsme se uchýlili ke Kubovo barvám dopřávajíc si Feta polévku, šplecle nebo specialitu v podobě tvarohových kuliček, ze kterých se nakonec vyklubaly placky. Večer nám po ustání deště zpříjemnilo ještě Tomášovo kolo, kterému znenadání prasknul řetěz....  Fotky Praktické infoirmace Mapa

Frisbee se zmrzlinou

21.5. Na Letné jsme se sešli v celku hojném počtu a rovnou od začátku, což na krokodýlích akcích nebývá zrovna zvykem. Kvůli častému střídání byla hra dynamická až do konce. Průběh herní přestávky byl zpestřen slibovanou zmrzlinovou nadílkou, na kterou sice nebylo zrovna počasí, ale když už se něco slíbí... Na závěr jsme se odebrali do nedaleké pizzerie, kde jsme akci důstojně zakončili (na nedůstojné zakončení by to ještě nějakou tu hodinku chtělo, ale bohužel zahrádka se zavírá relativně brzy:) )

Kudy chodil Karel IV.

24.4. Značení trasy z Berouna do Koněprus bylo lehce mimikrického rázu, a tak se hromadná ztráta lidu turistického v hvozdech Českého krasu plného lítých šelem nekonala jen díky neomylné orientaci Martina H. (aneb "všichni jdou za blbcem s GPSkou"). Když jsme tedy alternativní cestou s ostatními dorazili do Koněprus, nenechali jsme si ujít návštěvu Aksamitové brány s jeskyňkou. Jirka V. se nadšeně s dalšími z mužského osazenstva vrhl do útrob země za nástěnnými malbami. Hanka J. za dámskou část prohlásila, že tam stejně nic nebude, a poté, co se výrok ukázal jako pravdivý, dámská část už má jasno, kde je ta (podle mapy slibovaná) jeskyně U tří volů. Bohužel není místo na další.. Fotky

Africký večer

12.3. Průvodkyní večerem se stala Hanka oděná do slavnostního afrického šatu a vybavená zážitky z tříměsíčního pobytu v Angole. Na vlně vzpomínek jsme se vezli mezi baobaby, haldami odpadků, rozesmátými dětmi, expandujícími Číňany, malarickými komáry i komunistickými hesly. Exkluzivně pro náš web jsme zjistili, jak to bylo s vakcínou pro slepice (což jistě mnohým z vás nedalo spát). Tak tedy, vážení, slepice přežily! Osazenstvu ztraceného auta se totiž podařilo získat větší množství ledu,takže vakcíny vydržely až do rána. 

Výlet po stopách kocoura Mikeše

6.3. Ačkoliv to zprvu vypadalo na skromnou učast, od nástupu do vlaku jsme se začali mohutně rozrůstat pravidlem: na každé zastávce aspoň jeden. Záhy jsme byli vtaženi do dobrodružného Mikešova života (díky Jirkovu působivému přednesu) a po jeho stopách se svědomitě brodili sněhem. Byli však i tací, kteří si zimní počasí přímo užívali a za nějaké jarní otravné sluníčko by neměnili, jak se neopomněli každou chvíli nadšeně zmínit promrzlému davu, popř. se nezmiňovali a jen se vesele křenili při snaze lopatičkou zaházet okolostojící.

 

Izrael a Jordánsko

22.1. Verča a Martin si pro nás přichystali obsáhlé vyprávění o jejich cestách po Jordánsku a Izraeli. Kromě historických souvislostí, kulturních návazností i zajímavých náboženských aspektech soužití křesťanů, židů a muslimů jsme se dozvěděli lecos o místních prodavačích, kvalitě džípů pro turisty a římských bojových taktikách. Pro některá ale hlavní část programu nastala až po promítnutí poslední fotky, kdy se krokodýlí klubovna proměnila v blízkovýchodní jídelnu se vším, co k tomu patří.