Skandinávský večer

22.11.2008 22:02

V pátek 28.11. v Římské 43 v přízemí od 18:00

Po několika kilometrech náročné jízdy v mlze jsme dorazili na parkoviště, odkud se mělo vycházet na útes Knivskjellodden. Protože byla opravdu neuvěřitelná mlha, zdálo se, že by nikoho nenapadlo na cestu se vydávat, ale kluci se vyřítili z auta a jali se připravovat. Lukáš vzápětí strčil hlavu zpět do auta a poradil holkám, aby se dobře oblékly. Ty se na sebe podívaly s lehkým znapokojením. Jejich nejistotě přidal i Jirka, který venku po prozkoumání informační tabule na parkovišti udělal na Lukáše gesto, které nemělo být dívkami zaznamenáno a které znamenalo "9 km" jedna cesta - tam a zpět tudíž 18 km! Mari vytřeštila oči - totiž, 18 km není takový problém, ale po celém dni jízdy autem, v děsné mlze, větru a vlhku a se startovním časem 19:30, to už na ni bylo trošku moc.

Jirka pochopil, že odstavec v průvodci, kterému doposud nepřikládal váhu, opravdu patří k této tůře a celá cesta až na útes a zpět měla trvat šest hodin. Na okamžik se zdálo, že bychom se mohli vrátit a výlet holt oželet. Výrazy v tvářích chlapců však hovořily naprosto opačně - teď to nevzdáme, musíme to pokořit atd. Štěpánka se spolutrpitelsky podívala na Mari. Bylo jasné, že není cesty zpět, že nezbývá než kluky následovat. Mari se podívala do mlhy a skromně se zeptala, jakým směrem že se vůbec půjde. Nikde totiž nebyla žádná značka. Jen stopy v bahně napovídaly o směru, kterým se výletníci vydávají. Kluci ještě převázali chromé Štěpánčiny pohorky zadrhovacími pásky, aby alespoň tuto cestu přežily, a lokalizovali geografické místo auta a nejsevernějšího bodu pro případ nouze, když bychom v mlze ztratili cestu...

Chcete slyšet víc? Budeme rádi, když přijdete na další cestovatelsky-výletnický večer, který bude tentokrát věnován cestě po Skandinávii.

 

 

Zpět