Mnoho vědců si již lámalo hlavy nad původem fenomenální paměťové kapacity Sherlocka Homelesse, která mu pomohla vyřešit nejeden zašmodrchaný případ. Díky fotografiím, které se nám podařilo získat, jsme nyní o kousek blíže rozluštění této záhady. Na fotografiích je Mr. Sherlock zachycen u sloního parku v Thajsku.

Podle našich informací se právě od slonů naučil své trpělivosti, vytrvalosti a především brilantní a pohotové paměti. Snad právě vzpomínky na domov jej ženou v jeho dalším pátrání.

Vincent

Na svých toulkách po světě se Homelessovi nejedou zastesklo po domě, kde by mohl spočinout a věnovat se svým zálibám - četbě, hře na housle, bloumání v elipsách a diskuzi o mezinárodních otázkách. Hlavně nic tmavého. A ve Washingtonu, D.C. konečně našel, co hledal.

Sherlock zjistil, že současnému nájemníkovi brzy vyprší smlouva. O dům se, jak se zdá, ucházejí i další dva zájemci. Náš hrdina si ale věří, že jejich náskok stáhne a výběrové řízení na čtyřletý podnájem vyhraje.

End Sherlock's homelessness by putting him in the White House!
Vote for Sherlock on November 4th!
_{"I am Sherlock Homeless, and I approve this message."}

Cindy and Roy

Do střední Evropy se rozšiřuje hřeben vyššího tlaku vzduchu, vítr vane západní až severozápadní a biometeorologická zátěž je mírná. Ozářenost 500 W/m² (pro toho, kdo dává přednost světelnému toku, něco přes 1x10⁵ luxů) – prostě ideální čas na podzimní výlet.

K tomuto závěru jsme nedošli jen my, ale přibližně polovina Prahy, jak jsme zjistili, když jsme se ráno začali scházet na autobusové zastávce. Fronta rostla a rostla, až nám její konec zmizel v nedohlednu a podivným způsobem začala mokvat i do šířky, takže se postupně na uzoučkém chodníku vytvořil neprostupný shluk. Ten čas od času přetekl do vozovky a daní nešťastníci měli co dělat, aby se vyhnuli kolům vozů a dostali se zpět na své místo, které nedobrovolně opustili. Naše skupinka měla podle pořadí jízdu autobusem jistou, leč výlet ve čtyřech nezdál se nám úplně podle očekávání. Proto Jirka Z. altruisticky navrhoval přidat se na konec fronty k těm, kteří přijdou později, a až budeme se slzou v oku sledovat odjíždějící autobus, aspoň nás bude hřát vědomí, že jsme všichni pohromadě. Tak tento návrh jsme zamítli. My – tvrdší jádro, které altruismus považuje za věc evolučně vyloženě neudržitelnou – jsme propagovali infiltraci pozdě příchozích podle pozměněného hesla přírodního výběru: Jsi nenápadný, jedeš s námi. Nejsi, budeš rozcupován davem.

K žádným obětem nakonec nedošlo i přes pronikavý pohled provázející rozrůstání našeho hloučku (až na počet 10 kousků). Ten pohled upíral postarší pán stojící přímo za námi, který byl pravděpodobně vedoucí početné skupiny seniorů. Podle jejich odhodlaných výrazů, hry svalů a dovedných kousků s hůlkami nám bylo jasné, že půjde o členy Klubu aktivního stáří (dále jen KAS) či něčeho podobného. Posledním členem skupiny se stala Hanka W., která všechny ohromila svým příchodem dokonce ještě před odjezdem autobusu. Jirka Z. coby zkušený vůdce vybral zastávku takového jména, že uvedl řidiče do rozpaků, kteréžto on maskoval tím, že nám dal čtvrtinovou cenu (bohužel zpátky se Jirkovi již stejný kousek nepovedl - Praha je přece jen o něco profláklejší než Bojanovice). Vystoupili jsme společně s členy KASu a podle jejich přátelských výrazů jsme s úlevou shledali, že si kvůli přeplněnému autobusu nemusel žádný důchodce výlet odříci. Neb nás čekala náročná a dlouhá cesta (celých deset km), bylo potřeba se na startu náležitě připravit. Po poměření svačinek došlo na synchronizaci foťáků a GPS.

Ani ne tak samotnou synchronizací, ale především Pavlovým vysvětlováním, k čemu je ona synchronizace dobrá, se postupně náskok seniorů prohluboval. Jirka T. jako aktivní sportovec jediný správně předem odhadl síly družstva soupeřů, my ostatní jsme však celoživotní trénink seniorů podcenili a nasadili tempo s úmyslem je předejít. To se nám skutečně po několika km podařilo, vyčerpalo nás to však natolik, že jsme byli nuceni doplnit energii z Hančiny a Tomovy výborné trikolády.
 

Nápad Jirky Z. zahrát si na místě pauzy na schovávanou byl Mari a dalšími zamítnut, neb se nám nezdálo, že by chataři posedávající na terasách s pochopením sledovali, jak využíváme živých plotů, zahradních ozdob a upravených struh k dovednému maskování. Při další cestě se neudálo nic zvlášť hodného zaznamenání, tož popusťme uzdu obrazotvornosti a oddejme se sugestivnímu líčení podzimní přírody: Listí žloutne - programovaná buněčná smrt je všudypřítomná. Kaspázy spouštějí svou zabijáckou kaskádu, enzymy nemilosrdně rozkládají obsah buněk. Škrob a lipidy jsou bez rozdílu štěpeny, stejnému osudu neuniknou ani proteiny, marně se snažící ukrýt v proteinových tělískách. Tráva v sobě hromadí kompatibilní soluty jak divá. Kationty se vesele váží na koloidní částice. Kondukce se střídá s konvekcí. Díky všeobecné vlhkosti mají saprofyti pré a zeleň se konečně nemusí namáhat se snižováním osmotického potenciálu – inu opravdu krásný podzim. Vše je na této fotografii.

Místo na oběd bylo velmi příjemné. Po našem usazení začaly se za obzorem objevovat první šedé hlavy, usadili jsme se tedy poněkud pohodlněji a celým svým skupinovým vzezřením jsme se procházejícím členům KASu snažili dávat najevo, že tu odpočíváme již hodnou chvíli (hrdost je holt hrdost). Dámská část byla následně během jídla uchvácena ušlechtilou krásou defilujících koní, zatímco pánská tím, že obal od chipsů je průsvitný.

Jeden nejmenovaný člen by žádnou akci nepovažoval za úplnou, pokud bychom si během ní nezahráli frisbee. Pavlovi tedy fanaticky zasvítily oči, vytáhl disk a následovalo něco, co se výše zmíněné hře přiblížilo snad jen přítomností branek, disku a dvou družstev. Tomáš J. povzbuzoval hráče veselým hýkáním, díky čemuž Lukáš Z. konečně rozřešil záhadu neidentifikovatelných zvuků na campových nahrávkách, jejichž tajemný původ mu do této chvíle nedal spát. Hra posléze hrozila přerůst v senovou bitvu, někteří se však odmítli zapojit na základě takových malicherností, jako senná rýma nebo občasná kontaminace sena koňským trusem.

Během dalšího pochodu směr Štěchovice jsme se střídavě posilovali ze zásob Briana a Mari, poslední kousek Mariina vynikajícího závinu byl, nevím z jakého důvodu, věnován Tomášovi J. Já si tedy nechci stěžovat, ne že bych snad na nějakém kousku závinu bazírovala, ale skutečně si myslím, že nejsem sama, kdo si povšiml této zjevné nespravedlnosti a nadržování. Pro příště bych prosila rovné šance všem zúčastněným a vysvětlení širokému plénu, proč právě majitel posledního kousku se stal majitelem posledního kousku.

Po příchodu do Štěchovic nás Jirka Z. marně přesvědčoval k opětovnému navštívení štěchovické elektrárny, tak jsme alespoň navštívili štěchovickou hospodu. Členové KASu (kteří zabrali salonek) tam již oslavovali. My jako poražení na trase Praha-Štěchovice jsme se museli spokojit s méně příjemným místem k sezení. Nicméně některým stůl u televize vyloženě vyhovoval - Jirka T. během celého jídla nespustil oči z Mari, které to lichotilo do okamžiku, než si uvědomila, že za ní běží fotbalový zápas. Při odchodu se s námi senioři srdečně rozloučili a ujistili nás, že nikdo z nich během cesty neupadl. Zato Hanka S. při spánku v autobuse málem upadla do uličky, leč na poslední chvíli to přece jen vybalancovala, čímž dychtivě přihlížející vyloženě zklamala.

Biologické okénko

1) Hloh

Tomáš si může vybarvit tmavě zeleného bobříka květin (Roy by na tebe byl hrdý). Byl to opravdu hloh

2) Kobylka vs. saranče

Kobylka má tykadla dlouhá zhruba jako tělo a samice má vždy kladélko x saranče má krátká tykadla a samice má kladélko velmi nenápadné popř. ho nemá.

Klára

Mapa a fotky

Zvětšit mapu

• Další fotky z výletu

Sherlock Homeless si užíval poslední zbytky slunečných prázdnin na řeckém ostrově Rhodes:

A kam vezmete Sherlocka vy?

Terka H.

Sherlock cestuje z metropole do metropole. Nenacházeje svůj stálý domov navštívil i tu maďarskou.

Při jeho toulkách po památkách uherského hlavního města ho zachytil jeden z tamních turistů. Navzdory spekulacím o usazení se Sherlocka kdesi v okolí Buďapešťského hradu důvěrné zdroje hovoří o jeho záměru dále cestovat.
Kam to bude příště?

Martin S.

Náš hrdina se vydal do starověké metropole s nadějí, že osvěží svou latinu. Jak jistě víte, latinsky mluvili Římané až do roku 476 po Kristu, kdy Romulus Augustus spletl třetí a čtvrtou deklinaci, což vedlo k pádu římské říše. Když Sherlock přijel do Říma, zjistil, že domorodí obyvatelé na latinu již z nepochopitelných důvodů zcela rezignovali a dorozumívají se výhradně pomocí gest a skřeků.

Dokonce ani Sherlockova recitace Ovidiových veršů před Colosseem u domorodců latinskou jiskřičku nevykřesala. Vyprávění pečlivě vybraných latinských vtipů početnému publiku u Španělských schodů (Scalinata di Spagna) pak bylo pro Sherlocka doslova studenou sprchou. Jak by řekl jeden italský filosof: Mi chiedo quante persone effettivamente tradurre questa frase.

Ani v Římě tedy Sherlock svůj domov nenašel. Vypátral ale několik stránek, které třeba mohou pomoci dalším odvážlivcům: příručka cestovatele po Římě, římská muzea, vatikánská muzea, tipy na dobré leč levné pizzerie a vyhledávání spojů po Římě a okolí (vlaky zde).

Pavel   .

Unaven ruchem velkoměsta nad Seinou vyrazil hledat klid do srdce norských fjordů.

Dlouhé a poklidné rozjímání na skále ošlehané větrem se Sherlockovi tolik zamlouvalo, že vydržel nekonečné hodiny bez hnutí hledět na hladinu, až celé jeho tělo poněkud ztuhlo.

Jirka, Mari, Lukáš, Štěpánka

Tento čtvrtek nás čeká první krokodýlí softball. Jste nervózní? Počasí nás od nového sportu, zdá se, nezachrání, předpověď hlásí nízkou oblačnost a mírný vítr. Také vybavení se sešlo a tak už nám mnoho výmluv nezbývá. Je tedy načase naučit se...

Pravidla softballu

Softball, mladší sourozec baseballu, je týmový sport, kde spolu soutěží dvě družstva. Jedno družstvo je na pálce, druhé v poli. Hřiště tvoří čtyři mety a další zajímavé útvary, které asi na našem krokodýlím softballu nenajdete, ale na tomto obrázku ano:

Družstvo pálkařů má za cíl udělat co nejvíce oběhů hřiště - to jsou ony body, o které se zde soutěží a jejichž počet rozhodne o vítězi. Družstvo v poli se snaží pálkaře vyautovat. Jakmile vyautuje tři hráče, tak se role střídají a z polařů jsou pálkaři a naopak.

Jak může dojít k vyautování hráče:

1. strike out - nadhazovač hodí tři dobré nadhozy a pálkař je mine
2. někdo z polařů chytí odpal v hřišti před dopadem na zem
3. hráč nemá kam běžet, jsou zašlápnuté mety
4. dotek míčkem drženým v ruce polaře vyautuje pálkaře běžícího mezi metami
5. a pak další auty, třeba když se pálkař rozběhne před tím, než nadhazovač hodí míček

Nejsem ten pravý na to, abych vám vysvětlil pravidla, to na místě doufejme udělají povolanejší. Pokud si chcete o pravidlech něco zjistit předem, tady máte na výběr:

• Stručná pravidla softballu (česky)
• Kompletní pravidla v PDF (česky)
• Klikněte na softball ve velkém manuálu olympijských sportů (česky), to je vůbec povedená stránka
• A anglická Wikipedie to jistí (anglicky)

Softball - video

Také jsem našel nějaká videa.

• Softball pro začátečníky (série videoinstruktáží, anglicky)
• Pokročilé nadhazování (série videoinstruktáží, anglicky)
• Jak udeřit míček (krátké, anglicky)
• Jak chytat míček (krátké, anglicky)

Tak se těšíme na hojnou účast. Přijďte, i kdyby vás softball nezlákal - piknik vám spraví náladu.

Krásné prázdniny všem a nezapomeňte provětrat pláštěnku a poslat nám fotky!

Pavel

Geniální detektiv Sherlock Homeless je na cestách. Jeho touha po poznávání cizích krajů ho letos zavedla nejprve do Paříže.

Během bloumání světově proslulým Louvrem přemýšlel o svých dalších cestách.

Kam vezmete Sherlocka vy?

Ať už budete během prázdnin i školního roku cestovat po světě či po Česku, nenechávejte svého Sherlocka doma! Vezměte ho s sebou a zdokumentujte jeho stopy. Fotky nám zašlete na camp2008@seznam.cz, můžeme je vystavit zde na blogu spolu s kratičkým nebo detailně sáhodlouhým popisem vašich cest (jako na blogu ze Skandinávie). Těšíme se na fotky a přejeme příjemné cestování

Kačka, Klára, Pavel, Terka M.

Lanové disciplíny již patří ke campu několik let, a Jurovi se pořád daří přicházet s něčím novým. Tentokrát nás vybavil vajíčkem a motivací - neuspějete-li, kurovitý okřídlenec podivného vzhledu zmizí z povrchu zemského, smeten ztělesněním globalizace. Myslím, že jsme všichni dělali, co se dalo.

Doufám, že se video s fotografiemi nebude příliš trhat. Více fotografií z campu uvidíte na English Camp Reunion 19. září. Těšíme se na vás!